Předválečná historie
Brněnská technika vznikala v lůně německého Technického učiliště založeného v roce 1849. Jako samostatná Česká vysoká škola technická se konstituovala o 50 let později. Patřila k velmi progresivním vysokým technickým školám v Evropě. Proto ve svém rozvoji nemohla zůstat netečná k tak perspektivnímu a významnému technickému oboru, jakým je letectví. Počátky výuky letectví na brněnské technice, která se tehdy oficiálně nazývala Vysoká škola technická dr. Edvarda Beneše, spadají do roku 1937, kdy se ke specializaci motorová doprava přidružilo studium letectví. Výukou encyklopedie stavby letadel byl v tomto roce pověřen doc. ing. V. Hacura. Škola již vlastnila péčí MNO aerodynamický tunel. Je namístě připomenout, že obdobné dlouholeté snahy o zavedení výuky letectví na pražské technice došly naplnění již v roce 1929 zavedením specializačních kursů letectví. Tyto jednoroční kurzy, tzv. učební běhy pro letectví byly určeny pro absolventy strojního inženýrství. Šlo vlastně o postgraduální studium. Úsilí obou vysokých škol při budování československého leteckého vysokého školství byl násilně přerušeno uzavřením českých vysokých škol německými protektory v roce 1939.
Poválečná historie
Ihned po osvobození v roce 1945 se na brněnské technice pokračovalo v započatém díle. S velkým elánem se připravuje zahájení řádné graduální výuky letectví. Za iniciativní podpory tehdejšího rektora Vysoké školy technické v Brně prof. J. Kožouška byly postupně v letech 1945 až 1948 zřízeny čtyři letecké ústavy. Jejich přednosty byli jmenování profesoři F. Sekanina, J. Špunda, F. Pospíšil a V. Smolař. První dva jmenovaní působili na VŠT již před válkou od roku 1938. Ve školním roce 1948/49 obsahoval studijní plán odboru strojního inženýrství pro studium, ve skupině motorová vozidla a letectví, již dostatečně široký rejstřík leteckých disciplín: letecká aerodynamika – prof. Smolař, letecká technologie, stavba větroňů, nauka o leteckém materiálu prof.Sekanina, letecká statika, stavba vrtulí – prof. Špunda, stavba letadel -prof. Pospíšil, speciální letadla – ing. dr. Brůha. Dále to byly předměty výstroj letadel, letecké zkušebnictví, letecké motory, letecká meteorologie, letecká navigace, letecký provoz a další. Celkem v rozsahu 25 hodin přednášek a 11 hodin cvičení týdně.
Padesátá léta a změny, vyvolané událostmi roku 1948
Slibně se rozvíjející duchovní základnu letectví na VŠT v Brně postihla v roce 1951 nečekaná metamorfóza – nechtěná a násilná přeměna civilní brněnské techniky ve Vojenskou technickou akademii. Civilní Vysoká škola technická v Brně přestala existovat. Ve vyšším zájmu všechny její budovy a veškerá zařízení pohltila VTA. Navíc připravila o některé budovy i další instituce a také Masarykovu univerzitu. Profesorský sbor, pokud neodešel na jiné vysoké školy, většinou navlékli do uniforem. Podobně se naložilo i se studenty VŠT. A tak bylo možné v brněnských ulicích potkávat bývalé profesory civilní VŠT, nyní profesory VTA, ve vojenských stejnokrojích, převážně v hodnosti plukovníků, kteří na pozdrav odpovídali zdvořilým nadzvedáváním brigadýrek. Jiným zase pod rozepnutými uniformami čněly slušivé civilní vesty s nezbytnými ozdobnými řetízky od kapesních hodinek. To vše se dělo k velké nelibosti velitelských činovníku, kteří některým profesorům umožnili jejich návrat do řad občanských pracovníku Vojenské akademie. To jsou samozřejmě nepodstatné důsledky, vhodné jen k obveselení. Vážnější situace však nastala záhy. Předpoklad a závazek, že VTA bude vychovávat také inženýry všech oborů pro civilní potřeby, tato škola splnit nemohla a také nesplnila. VTA závazky plnila pouze ve výchově vysokoškolských kádrů pro obory, které se bezprostředně týkaly speciálního vojenského a zbrojního průmyslu. K nim samozřejmě patřilo od samého vzniku VTA i letectví. Současně se zřízením VTA v roce 1951 byla zrušena výuka letectví i na ČVUT v Praze. VTA tak dosáhla monopolního postavení ve výchově inženýrů pro letecký průmysl. Není tedy divu, že téměř celá současná střední a starší generace vysokoškoláků, pracujících v našem leteckém průmyslu, včetně soukromých leteckých firem, patří k absolventům letecké fakulty Vojenské akademie v Brně.
Neudržitelná situace ve výchově inženýrů pro ostatní obory civilního průmyslu si brzy žádala řešení. Průmyslově silná moravská část republiky velmi brzy pocítila palčivý nedostatek inženýrů. Praktické potřeby si vynutily znovuzřízení civilní techniky v Brně. Za velmi obtížné situace, iniciativní a obětavou prací bývalých profesorů VŠT, za shovívavé pomoci VTA, se v roce 1956 obnovila brněnská civilní technika pod novým názvem Vysoké učení technické. Bohužel, obnovila se bez výuky letectví, která nadále monopolně patřila VTA. Výchova leteckých specialistů vojensko-průmyslových oborů na Vojenské akademii Antonína Zápotockého skončila v roce 1970. V následujících létech na VAAZ pokračovala jen nepravidelná výuka podnikových stipendistů, kteří ke studiu leteckého inženýrství přecházeli v závěru studia z jiných vysokých škol podle konkrétních potřeb leteckého průmyslu.
Osmdesátá léta a znovuobnovení civilní výuky letectví
Zrušení řádné výchovy leteckých inženýrů na VAAZ mělo brzy odezvu ve zřízení katedry letadel na strojní fakultě ČVUT v Praze a zahájení výuky v zaměřeních stavba letadel, letecké motory a letecká výroba, takže již v roce 1976 vychází první absolventi.
S historicky zanedbatelným odstupem se totéž podařilo i na VUT v Brně. Výnosem ministerstva školství ČSR ze dne 31.1.1982 byla na strojní fakultě VUT schválena výchova v oboru „letadlová technika“. Činnost katedry letadel na FS VUT byla obnovena dekretem rektora VUT Prof. Ing. Františka Kouřila, DrSc. ke dni 1.dubna 1982. Vedoucím obnovované katedry letadel byl navržen Doc. Ing. Světmír Látal, CSc., který vyhovoval na tuto funkci jak po stránce odborné (předtím učil na Vojenské akademii proudění, termomechaniku a letecké motory), tak i po stránce dostatečných zkušenosti v řídících funkcích (několik let byl zastupujícím velitele Letecké fakulty VA). Docent Látal v létě 1982 náhle a nečekaně zemřel a tak novým vedoucím obnovené katedry letadel byl jmenován Doc. Ing. Karol Filakovský, CSc. V prvních letech od září 1982 do léta 1987 katedra letadel sídlila v areálu FS na Úvozu. Kromě již jmenovaného vedoucího katedry dalšími členy katedry od počátku byli Ing. Vladimír Daněk, CSc., paní Libuše Daňková, sekretářka a pan Josef Streit, vedoucí laboratoří katedry a jejich jediný pracovník. Oborová výuka byla zahájena již v následujícím školním roce 1983/84. První absolventi obnoveného oboru Letadlová technika promovali v červnu 1985 v počtu deset.
Adekvátně potřebám leteckého průmyslu na Moravě byli v řádném pětiletém inženýrském studiu vychováváni letečtí inženýři v zaměřeních stavba letadel a technologie letecké výroby. Obnova výuky letectví na civilní technice nebyla o nic jednodušší, než její budování na počátku. A jak známo, každý začátek je těžký. Obtíže spočívaly především v nedostatečném materiálním vybavení. Zatímco původní zařízení leteckých ústavů civilní techniky nadále používá VAAZ, je poněkud jiná situace v „živém inventáři“, který na VAAZ již neslouží. Mnozí z kvalifikovaných učitelů, kteří museli v rámci tzv. husákovské normalizace z VAAZ odejít, prokázali na VUT, že své učitelské „řemeslo“ nezapomněli a zasloužili se o to, že od samého počátku byla výuka letectví na VUT obnovena na vysoké úrovni. Škoda jen, že většina z nich dnes patří k seniorům svého oboru. Vědomi si své historické role, obětavě předávali své cenné zkušenosti svým mladším nástupcům. Částečné nápravy křivd z padesátých let, spáchaných v duchu stalinské megalomanie a militantní ideologie komunistickým režimem, se VUT dostalo až po revoluci v roce 1989, kdy přičiněním studentských aktivit podporovaných brněnskou veřejností byly VUT i Masarykově univerzitě vráceny jejich historické budovy. Mezitím se po dlouhých peripetiích s prostorami pro VUT započalo s výstavbou nového areálu strojní fakulty, v němž má sídlo i katedra letadel. Historické budovy, v nichž byly umístěny bývalé letecké ústavy, slouží nyní jiným fakultám VUT.
Porevoluční vývoj
Díky obětavé práci nepočetného kolektivu katedry letadel ve spolupráci se stálým okruhem externích učitelů si obor letadlová technika vydobyl své pevné místo ve struktuře studijních oborů na strojní fakultě. Patřil a stále patří k atraktivním a náročným vědecko-technickým oborům, jimiž se pyšní jen nemnoho nejvyspělejších technických univerzit a vysokých škol v Evropě. Porevoluční výuka tohoto oboru doznala řady změn a inovací, jak svou předmětovou skladbou, tak i obsahovou náplní u tradičních leteckých disciplín. Hlavní pozornost je soustředěna na problematiku civilního všeobecného letectví s důrazem na sportovní, turistická a malá dopravní letadla. Modernizace učebního procesu se ubírá cestou komputerizace a počítačové podpory inženýrských prací počínaje návrhem letounu, výpočty, konstrukcí a technologickou přípravou výroby konče.
Stále ještě nedostatečné vlastní laboratorní vybavení se kompenzuje exkurzemi do leteckých závodů a odbornou praxí. K velmi oblíbeným praktickým cvičením patří letová měření. Vědomi si platnosti a hlavně účinnosti hesla „lépe jednou viděti, než desetkrát slyšet“, zakoupila katedra letadel v roce 1985 motorový kluzák L-13SW „Vivat“ (další foto), který byl smluvně provozován v Aeroklubu Brno-Medlánky. Na něm si naši studenti ve spolupráci s aeroklubem prakticky osvojovali tajemství atmosférického letu a prováděli jednoduchá měření, která se původně dělala v Kunovicích na letounu L-410 při nepoměrně vyšších provozních nákladech.
V revolučním roce 1989, kdy uplynulo sedm let trvání katedry letadel, někteří s biblickým příměrem říkali „7 let chudobných“, nastaly akademicky svobodnější podmínky i pro další rozvoj této katedry. Padla železná opona. Otevřeli jsme se světu, svět se otevřel nám. Začíná klima vhodné pro širší mezinárodní spolupráci, jejíž absence za socialismu nás vehnala do role téměř rozvojové země. S určitými pocity lítosti nad tím, kde jsme mohli být, nebýt naší chybné politické volby před necelými 50 lety, přijímáme nyní pomoc Evropského společenství. Jednou z významných mezinárodních aktivit, do níž je katedra letadel VUT spolu se sesterskou katedrou na ČVUT aktivně zapojena, je akce TEMPUS. V rámci této organizované mobility studentů a učitelů byla možnost poznávat, přebírat a vyměňovat si zkušenosti s věhlasnými evropskými technickými univerzitami a pracovišti, kde se pěstují letecké vědy a vychovávají letečtí inženýři. Prvním takovým mezinárodním projektem byl TEMPUS, který pro vysoké školy s výukou letectví v Evropě koordinovala univerzita v Glasgově. Díky této aktivitě mělo možnost asi 10 našich studentů oboru letadlová technika během svých šestiměsíčních studijních pobytů na univerzitách v Německu, Velké Británii a Holandsku. Studenti, kteří v konkursech neuspěli, nepřišli zkrátka. Během recipročních pobytů přednášela pro ně na naší katedře řada učitelů ze spolupracujících univerzit, jak z výše uvedených zemí, tak i z univerzit ve Francii, Itálii a Španělsku. Studenti poznají přinejmenším to, že vzdělání je všude ve světě považováno za významnou životní investici, která se dříve či později navrátí: To se již nyní viditelně odráží na studijní morálce a studijních výsledcích u našich studentů.
Vznik Leteckého ústavu
V roce 1993 přistoupila FSI k transformaci kateder na vyšší pedagogické a výzkumné celky – ústavy. Letecký ústav byl zřízen 1.5.1993 a jeho prvním ředitelem byl jmenován dosavadní vedoucí katedry letadel prof. Ing. Antonín Píštěk, CSc., odborník z praxe, který výuku i práci Leteckého ústavu ještě větší měrou přimyká potřebám průmyslové praxe, aniž by utrpěla teoretická úroveň výuky. Práce ve prospěch leteckého průmyslu přináší první ovoce. O tom svědčí například řada projekčních studií letounů i ultralehkých letounů (tzv. sportovních létajících zařízení). Podotkněme, že určitá část těchto projekčních prací vznikala a propracovávala se právě během pobytů našich studentů a učitelů na zahraničních univerzitách. Tyto zahraniční pobyty jsou v současnosti běžnou součástí studia a práce na Leteckém ústavu. Prakticky každý ze studentů má možnost vycestovat na zahraniční stáž na některou z evropských partnerských univerzit. Nosnými směry, jimiž se chce Letecký ústav mimo jiné profilovat v oboru letadlové techniky, jsou v prvé řadě moderní výpočtové metody v oblasti komplexní pevnostní a dynamické analýzy leteckých konstrukcí, včetně aeroelasticity. Dále to je oblast aerodynamiky a mechaniky letu se zaměřením na zpřesňování výpočtových modelů pro účely projektování letadel. V tomto směru je Letecký ústav velmi dobře vybavena počítačovou technikou i špičkovými programovými systémy. Mezi další důležité oblasti patří kompozitní materiály, analýzy spolehlivosti letadlových soustav nebo měření parametrů hydraulicky prvků. Výzkumné výkony Leteckého ústavu vzrostly po dobudování zkušebny letecké techniky, zaměřené primárně na pevnostní a dynamické zkoušky malých letadel a jejich celků. Toto vysokoškolské pracoviště bude vedle výukových a výzkumných úkolů realizovat nadále vývojové práce pro český státní i soukromý letecký průmysl, především v moravském regionu. V pracovní náplni zkušebny nejsou opomíjeni ani amatérští stavitelé letadel, kteří jsou postaveni před palčivý problém vykonat předepsané ověřovací pevnostní zkoušky svého létajícího aparátu. Soustředění výzkumu, vývoje a výuky pod jednu střechu se zcela zákonitě projevuje ve zkvalitnění přípravy našich absolventů pro praxi v oboru letadlová technika. Několik dobových fotografií původní zkušebny si můžete prohlédnout zde, zde a zde.
Vzhledem k tomu, že rok 1993 byl zároveň rokem, v němž se rozdělila československá federace, Letecký ústav rozšířil svou pedagogickou náplň o výuku specializace provoz letadel v magisterském studijním programu. Takže již v roce 1995 vychází první absolventi této specializace, kterou do rozdělení federace monopolně zajišťovala tehdejší Vysoká škola dopravy a spojů v Žilině (VŠDS). V této oblasti nadále těsně s VŠDS, nynější Žilinskou universitou, spolupracujeme. Letecký ústav je také držitelem certifikátu, který Letecký ústav opravňuje v rámci tříletého praktičtěji orientované bakalářského studia k teoretické výuce profesionálních pilotů dle celoevropsky platných předpisů.